Geodrilling - Polní zkoušky a měření

Pro kontrolu zhutnění podkladních vrstev komunikací a ostatních ploch a k doplnění průzkumných geologických prací provádíme tyto zkoušky:

Měření deformačního modulu E_def2 a zhutnění E_def2/E_def1 dle ČSN 72 1006 slouží k rychlé kontrole zhutnění a únosnosti podloží a podkladních vrstev provedených zemních konstrukcí (zemní pláň, štěrkodrť).
Kriteriem míry zhutnění je parametr Edef2/Edef1, hodnota Edef2 charakterizuje materiálové vlastnosti zeminy při dané vlhkosti v okamžiku zkoušky.
Výhodou této zkoušky je okamžitý výstup, podle kterého lze ihned doporučit možné řešení nevyhovujících hodnot.
Postup dle ČSN 72 1006, příloha B
Pro provedení statické zatěžovací zkoušky je potřeba, aby zadavatel zajistil v místě provedení zkoušky vhodnou protizátěž (např. naložené nákladní auto o hmotnosti cca 12 tun. Dále lze použít hutnící těžší hutnící válce používané při hutnění zemního tělesa. Doba provedení 1 zkoušky je přibližně 40 minut.

Díky nízké hmotnosti a snadné manipulaci je vhodná do míst, kde není možno provádět statickou zatěžovací zkoušku (např. přechodové oblasti mostů, zásypy kolem pilířů, nepřístupnost pro protizátěž apod.). Nízká cena a rychlost umožňuje její použití např. při vymezení míst pro statické zatěžovací zkoušky a redukci počtu prováděných statických zatěžovacích zkoušek.
Při zkoušce je stanoven dynamický modul deformace zemin Evd v rozmezí 15-70 MN/m2.
Rázová zatěžovací zkouška lehkou dynamickou deskou se používá zejména při kontrolách kvality zemních prací na liniových stavbách, násypech, zásypech a obsypech kanalizací, zpětných zásypech, zlepšených zeminách apod.
Postup dle ČSN 73 6190.
Díky nízké hmotnosti a snadné manipulaci je vhodná do míst, kde není možno provádět statickou zatěžovací zkoušku (např. přechodové oblasti mostů, zásypy kolem pilířů, nepřístupnost pro protizátěž apod.). Nízká cena zkoušky a rychlost umožňuje její použití např. při vymezení míst pro statické zatěžovací zkoušky a redukci počtu prováděných statických zatěžovacích zkoušek.

Jedná se o zarážení penetračního hrotu do základové půdy pomocí beranu. Odpor proti vnikání kužele je definován jako počet úderů potřebných k zaražení o určitou hloubku. Slouží k ověření konzistence, únosnosti, ulehlosti, míry zhutnění, atd.). Používají se při kontrole základové půdy, násypů, zásypů, štěrkových pilířů aj. pro liniové dopravní i hydrotechnické stavby, skládky a deponie.
Především slouží k:
- určení rozhraní geologických vrstev
- posouzení homogennosti násypových těles
- nalezení smykové plochy
- ke kontrole zhutnění (násypů, štěrkových polštářů apod.)
- stanovení průběhu skalního podloží
- určení mocnosti navážek
- stanovení ulehlosti zemin
- určení mocnosti zvětralého skalního podloží